Vždy, když čtu nějaký článek,příspěvek nebo blog, zaujímají v nich autoři záporné postoje k obřím obchodním řetězcům. Mně nevadí. Nevadí mi ani hlučné skupinky nakupujících, směs různých žánrů, ozývající se z reproduktorů, ani křičící děti, dožadující se hraček a pochutin. Proč taky? Jsem tolerantní a nikdo mě přece nenutí, abych tam chodila.....najdu si ve všem to své.
Jsem chudá, vždycky jsem byla a asi i nadále budu..... ale když procházím butiky, zkoušejíc omakem materiály nabízených svršků a křížem krážem slalomuju mezi regály potravin a spotřebního zboží, představuji si, že není problém si cokoli koupit a udělat si radost...jsou to takové moje mimikry...
Jednou bych chtěla nakupovat bez neustálého počítání, přepočítávání a ujišťování se, zda vydržím do další výplaty. Nemyslím, že bych utrácela za nepotřebné věci, ale chtěla bych jenom jít a koupit...tečka.
Realita mě vrací do přítomnosti... nakupuji to nejnutnější do věčně prázdné lednice, což ocení hlavně syn ( poslední v mé péči ) a jede se domů...
Můj syn je zajímavý strávník...o víkendech nesnídá, protože spí....v čase oběda si uvaří kafe ( po kom to dítě je )...místo svačiny se naobědvá a místo večeře mlsá...
A pak to začne...1. večeře ..2. večeře...3. večeře....projí se do 2. - 4. hodiny ranní...
A s hezky plným bříškem spokojeně usne....
Všední dny proloží školou, kterou vklíní do časového rozmezí mezi ponocováním a svačinou...
Cyklus se neustále opakuje...
P.S.
...syn je plnoletý a můj vliv na něj se už míjí účinkem...vytrvale vyčkávám, až se vydere na povrch všechno mé úsilí, které jsem do jeho výchovy vložila...
...netloustne...a má postavu sportovce...je to nespravedlivé!
...preventivní testy a prohlídky u lékaře ukazují, že je zdravý jako řípa a vše je tak, jak má být...zatím
síť PRODEJCŮ
Pro mě asi ta nejhorší...Zde tolerantní nejsem.
Vadí mi neustálé volání, samozřejmě vždycky nevhod, na mé soukromé číslo a nabízení čehokoli. Jsou mi kladeny otázky, do kterých nikomu nic není a přesně naučená řeč, mající prazvláštní intonaci, prochází repráčkem telefonu do ucha a pokračuje dál, do mého centra mozku. Vzápětí je mi oznámeno, že náš hovor bude monitorován a v každé druhé větě slyším své příjmení, jak mě dotyčný stále oslovuje. Postupně se dovídám, co všechno jsem zanedbala a bez čeho nemohu rozhodně žít!...a hlavně....jak je to výhodné! Vždyť já jsem se ještě nestačila ani nadechnout, natož slušně odpovědět: "děkuji, nechci." Čím menší prostor k vyjádření dostanu, tím víc brunátním a samovolnou zpětnou vazbou, mezi mozkem a mluvícím otvorem, měním slušná slova na ta méně slušná...
Ve vlastním zájmu...páni prodejci...Nevolejte mi!
Ano! Rušíte mě a zdržujete!
Jsem myslím inteligentní bytost, která pozná, jestli něco chce a potřebuje.
Kvůli rohlíkům ke svačině mi taky nikdo nevolá...
INTERNETOVÁ síť
Asi nejvíce prodiskutovávaná.......ale mé srdce jásá.
Tolik informací a možností pohromadě. Hledám správný výraz, jak mé nadšení popsat..
Nic není problém...
Je libo něco vytvořit?...proč ne?...inspirací je takové množství, že problém nastává spíš v jejich eliminaci.
Je libo se něco naučit?..."vygůglím" klíčové slovo...a hotovo.
Je libo si popovídat?...vyhledám sociální nebo komunikační sítě...dálka v tomto případě nehraje roli.
Baví mě to.
Hodně kolem sebe slyším: " Je to žrout času "...ano, souhlasím...ale to je každý koníček a každá knížka, kterou přečteme..Asi jsem jiná...stihnu surfovat na netu, koukat na televizi, na plotně bublá oběd a v koupelně jede pračka na plné obrátky.
Nedávno jsme vedli rozhovor s mým švagrem...nechápal, proč si lidi na facebooku sdělují informace o svých pocitech, jídlu, dětech. pejscích. Proč ne?... dokážu to pochopit. Jsme přeci každý jiný a nic nám nedává právo soudit toho druhého..
Můj přístup je spíš pozorovací a čtecí....odnesu si pár zajímavých informací, jindy se naopak zasměju, někdy dokonce rozhořčím nad lidskou hloupostí...ale co...nejsem tu proto, abych hodnotila....vybírám si jen co mě zajímá.
Komu se to nelíbí....CVAK ....a je vypnuto.
Učíme se stále, a jak říká můj nejstarší syn: " mami, nesmíš zakrnět."
....vysvětlujíc mi při tom novou technologii...
A že je u nás v domácnosti konkurence! Střídám se na posledním místě s 3 letou vnučkou...ANO...dost často mě předbíhá....ale nevzdávám to!
PAVOUČÍ síť
Umění...tolik obrazců a výtvorů....nádhera!
Když pominete 4 páry nohou a kusadla pavouka, který většinu lidí tak děsí, musíte uznat, že je to nepřekonatelná dovednost. Každý jsme alespoň jednou v životě narazili na scenérii v přírodě...sluncem ozářenou pavučinu s kapkami rosy...
Věděli jste, že pavučina patří k nejodolnějším materiálům na světě....je pětkrát silnější než ocel a o třicet procent pružnější než nylon?
Tak už to víte...právě jste byli lapeni do sítě.
VÍTEJTE A SDÍLEJTE!
Žádné komentáře:
Okomentovat