O mně

Vítám Vás na svém blogu, který jsem se rozhodla založit pro Vás všechny, kteří rádi na tvořivé stránky zabloudíte a zvlášť pro ty, kteří o sobě v oblasti tvoření pochybují.....Nejsem ani malířka, švadlena, či spisovatelka, ani nic podobného a většinu života jsem o sobě tvrdila, že v oblasti kreativity jsem nepoužitelná. Přesto ve mně někde v koutečku " vyklíčilo semínko ", které se dralo na povrch neuvěřitelnou silou a já si přesně pamatuji ten okamžik, kdy to začalo....jednoho dne jsem si řekla, že pro svého ročního syna ušiji bundičku....sedla jsem si ke stroji a ušila ji. A přesně tohle jsem já...něco chci, sednu a zkusím to. Někdy s lepším, někdy s horším výsledkem, ale s velkým odhodláním a nakonec s pocitem dokonalého uspokojení...
Vítám Vás tady jako KARASKA...zlatá rybka plující k těm, které tvoření a třeba i psaní naplňuje štěstím....

čtvrtek 22. února 2018

V podstatě normální den...

...v práci.

Kolegyně měla svátek a ráno nám přinesla úžasně obložený talíř k snídani/svačině, dle přání každé z nás.

Hodinku na to za mnou přišla druhá kolegyně..."Mirunko, prosím, ukaž mi na mobilu, jak zjistím, kolik mi zbývá kreditu. "Marně jsem vzpomínala, jak jsem to zhruba před 15 lety zadávala, ale nakonec jsem potřebné zaklínadlo vygooglila.  "A co mi to tam píšou? Cože?!... to mám ještě tolik? 249 Kč!" a dál  četla: uvedenou částku je nutné vyčerpat do 27.7.2018....a začala mi vysvětlovat: "Víš, já si loni koupila kredit jak jsme jeli na dovolenou a ono se to musí do roka asi provolat. A to mi propadne, když to nestihnu?"
Zírala jsem na ní jako na přízrak. To se mi ještě nestalo, aby někdo nezvládl provolat kredit během roku a to už od dob, kdy byly děti ještě školou povinné a vlastnily své první mobily. U nich to trvalo maximálně 14 dní...a to ještě možná přeháním.
Asi jsem vypadala opravdu překvapeně, ale i tak mi cukaly koutky a zmohla jsem se jenom na..."Si děláš prdel, viď?"...Nedělala!

Dlouhý a náročný úřední den jsme završily taky stylově. Konečně jsme se vydaly s výše uvedenou kolegyní k výtahu, přivolaly ho, vstoupily, nechaly za sebou zavřít dveře a čekaly.....původně asi na to, až sjedem do garáže, ale v reálu jsme prostě jenom stály...a teprve po dost dlouhých asi 2 minutách, jsem si uvědomila, že necítím žádný pohyb výtahu. " Ty hele, my nejedem."
Jak bych mohla něco cítit, když jsme nezmáčkly příslušné tlačítko! A tak jsme tam tak stály a čekaly...
To prozření, když jsme si to uvědomily! Výbuch smíchu.

Takových "zádrhelů" se mi děje, myslím, dost:
Jdu si uvařit čaj... bez hrnku.
Chci si zalít kafe a vodu liju do prázdného hrnku.
Jdu do sousední kanceláře a po otevření dveří nevím proč tam jdu.
Doma mi došla sůl. Věděla jsem, že něco musím koupit, tak jsem vzala kafe (už mám doma 3, sůl pořád ne).
V práci ověřuji razítkem projektovou dokumentaci a razítko dám na eurodesky...divím se, že mi na to nejde psát.


Nevím, jak to se mnou tímhle způsobem půjde dál. V takové situaci tvrdím, že mi vypad mozek. Možná bych měla zobat nějaké bobule na povzbuzení mozkových závitů, abych byla bystrá, plná síly a nezapomínala....když do důchodu mám tak daleko...



Zdroj Djoekster.nl

pondělí 19. února 2018

U zelené tůně...

...válelo se slůně...jedna z oblíbených písniček mých vnuček. Tancujeme včetně té nejmenší, které jde nejlíp "chichichi chachacha" a prstíkama ukazuje kiš kiš. Jakmile ke mně přijde, zapne se jí podmíněný reflex a už předvádí jeden taneček za druhým. Samozřejmě mi nezbývá nic jiného, než maraton těch nejoblíbenějších písniček pustit a protože jsou opravdu chytlavé, zpíváme a tancujeme všechny....to nás baví. Mě zvlášť baví pozorovat jejich ještě úplně nezvládnutou motoriku, ztíženou zrcadlovým sledováním a napodobováním ....holky jsou u toho tak roztomilé, že bych je uňuchňala :-D
Pokud nevíte o čem je řeč, můžete si poslechnout tady a tady a tady a tady a tady a tady a tady....to je náš současný repertoár.

A tak vznikly taštičky na svačinku pro Ellinku a Aničku, které chodí na tanečky a musí si nosit svačinky. Sloník Toník je bude doprovázet...




Vnitřní část je nepromokavá a lehce otíratelná, protože moc dobře víme, jaké nehody se se svačinkami stávají, no ne?

pondělí 12. února 2018

Jak blbá tak široká...

...je titulek anekdot a aforismů Haliny Pawlowské. Mám ráda její břitký humor a občas mám pocit, že ke stejnému inklinuji i já. Není vždycky o tom, jak na sebe upozornit, ale o tom, jak se poprat s vnitřními šarvátkami, 13. komnatou, u mě někdy i 14., 15., 16...
Má sestra mi jednou řekla, že jsem ke všemu na sobě negativní, ale není to tak...jsem k sobě spíš kritická, občas se podceňuji a v tom vidím rozdíl, který ona nebyla schopna zachytit. K velkému sebevědomí jsem nikdy nebyla vychována...snad odlesk doby, společnosti, výchovy našeho otce...
Sebevědomí jsem si musela "vydřít" sama v sobě a věřte, že s tím bojuji dodnes. Samozřejmě, že jsou oblasti, kde jsem "silná v kramflecích", ale stále vnímám mezery, které ještě mám. A pak to moje znamení zvěrokruhu (pokud na ně někdo věří)...Ryby...už i tím jsem vlastně předurčena plavat si ve světě svých představ a snů, ovšem veliké a razantní skutky ze mě nevykřešete...Pokaždé, když jsem něco dokázala, musela jsem si nejdřív projít "bahnem". Potom jsem byla teprve schopna v sobě pár razantních skutků probudit, kupodivu k překvapení mých soupeřů a okolí. Jsem věčná optimistka, protože kdybych nebyla, bylo by toho na jednoho moc. Beru vše tak, jak to je a nehroutím se z toho.

Ale to jsem už trochu odbočila...

Jeden článek od Haliny se nazývá Abeceda pocitů bez háčků....na motivy knihy od amerického spisovatele J. P. Dickinsona, který své studenty učil "tvůrčímu psaní", kdy měli ke každému písmenku abecedy přiřadit svůj momentální pocit.

Přebírám štafetu:

A - AUTISMUS - někdy mám pocit, že mě tahle diagnóza z povzdálí sleduje, jelikož mě rozhodí věci, které mě dřív nechávaly klidnou (např. přemisťování mých věcí) a bojím se, že to se mnou děti nebudou mít jednou snadné. V současnosti se to zatím projevuje kladně...mám ve věcech organizovaný pořádek, dokonce i v kabelce.
B - BOHATSTVÍ - chtěla bych ho někdy aspoň na chvíli pocítit. Ne proto, abych se mohla kasat, ale proto, abych mohla cestovat, poznávat a nemusela stále počítat, jestli něco můžu nebo ne. U mě se nejedná o hmotné statky, i když pár nemovitostí, které by mě zajišťovaly ve stáří, by asi taky nebylo špatných, ale jde spíš o bohatství emocí, které se mi aktivují, kdykoli si splním nějaký sen. Spoustu jich zhmotňuji i teď, ale jen blázen si nepřizná, že i k tomu je potřeba přiměřeného bohatství..a to nejen ducha...
C - CYNISMUS - jsem smutná z toho, kolik současná společnost produkuje cyniků...
D - DOMOV - nejde o barák nebo místo, u mě je to moje rodina, moje děti, můj gauč, můj pes, můj počítač, moje televize, moje vzpomínky (vím, že tvar "moje" není správný a měl by být "mé", "má", ale líbí se mi jeho použití tak, jak jsem  napsala).
E - EUFORIE - z něčeho, co mě v jisté chvíli dělá šťastnou a může to být kdokoli, cokoli a kdykoli...
F - FANATIK - bojím se fanatiků, kteří pro své "něco", ať už víru, pomstu, vyznání, nenávist, zabíjí bezbranné lidi, kteří s jejich "něcem" (neřeště tvar - je vtipný a právě mě napadl) nemají nic společného a jejich "něco" nemohou změnit ani vyřešit...
G - GENETIKA - chtěla bych vyměnit geny velké zadnice, silných stehen a zpomaleného metabolismu za geny nohou jak gazela, prdelky jak dva kmínky, husté vlnité hřívy a pořádné dávky zdravého sebevědomí...
H - HLEDÁNÍ - baví mě hledat cokoli: informace, novinky, nápady, přátele...nebaví mě hledat věci, smlouvy, složenky, klíče, šroubky...
CH - CHUŤ - nás ovládá víc, než jsme schopni si přiznat...u mě chuť na sladké (mohu sníst tuny zeleniny a zdravých potravin a stejně mě nepřejde, jak píší chytré příručky na zdravou výživu), chuť k milování, chuť pracovat, chuť lenošit, prostě chuť žít...
I - INJEKCE - vybaví se mi odběry krve mých synů...jeden křičel "To nemůžete, to je moje krev a já vám nedal souhlas!" (bylo mu 8 a držely jsme ho čtyři) a druhý se pokaždé hroutil, zbělal, bylo mu špatně a museli jsme běhat na čerstvý vzduch...
J - JITRO - opěvované básníky, použité v mnoha rýmech, pro mě trýzeň a nelidskost v podobě vstávání za jitra. Těžko bych ho mohla zrovna já opěvovat, když jsem spíše schopna za jitra jít spát, než se s jitrem probouzet...
K - KOMUNIKACE - nedostatečná, útočná, asertivní, vychloubavá, předvádějící, lživá/pravdivá, tichá/hlasitá, neustálá, odměřená, světová, soukromá, tajná...

L - LENOST - přepadá mě neustále. Zajímavé je, že na lidi působím jako dost činnorodá žena. Dnes ji nazýváme vznešeně "prokrastinace"...
M - MAMINKA - něha, láska, moudrost, klid, rodina, domov...
N - NOSTALGIE - k věcem, místům, zážitkům...Když byly děti malé a jeli jsme navštívit rodinu do míst, kde jsem vyrůstala, vždycky jsem naplánovala okružní jízdu tím oným městečkem "Koukejte, tady jsem bydlela, tady chodila do školy, tady do hudebky, tady jsme jezdili na kolech."..." Mami, jéééžiši, dyť už jsi nám to ukazovala!" křičely děti. Už tam nejezdím, tedy aspoň s dětmi...počkám si na vnučky, až dorostou...
O - OKNO - mívám občas...vypadávají mi jména, výrazy, slova, ovšem jako protiváhou tomu si pamatuji čísla, dost dlouho, aniž bych chtěla...šokuju tím občas kolegyně v práci, když na ně "vybalím" číslo jednací z minulého týdne nebo měsíce...
P - PŮJČKA - půjčili nám na bydlení, bydlíme ve svým a snad to tak i zůstane...a já se nemusím trápit prodlouženým odchodem do důchodu, budu si ho muset nejspíš prodloužit ještě víc...
Q - KVOTY - napadlo mě pouze tohle slovo, uprchlické...nechci je, i když nejsem rasista...
R - RESTY - jééje, těch mám!...a vždycky budu mít...
S - STRES - je všude kolem nás. Lékaři radí, vyvarovat se mu. Chtěla bych umět to ovlivnit...
T - TECHNOLOGIE - ano, vlastně mám technologie ráda. Neumím už si ani představit, že bych si nemohla najít informace na internetu...rady, nápady, návody, humor, zajímavosti, k čemuž je potřeba ovládnout aspoň základy různých technologií...bavíme se o těch uživatelských, samozřejmě. Neminou nás v práci, doma, v kuchyni, u lékařů, v bankách, v dopravě, ve volném čase obecně, jsou všude kolem. Mám doma děti znalé různých technologií, včetně mých vnuček. Já prostě musím držet krok a nemůžu si dovolit zakrnět...
U- UVĚDOMĚNÍ - uvědomuju si na sobě a kolem sebe mnoho poznatků. Je to dáno především věkem, kdy můj mozek pracuje už trochu víc z rozmyslem než jenom emočně. Uvědomuju si rozdíl generací a s tím spojených reakcí a způsobu myšlení. Uvědomuju si touhy, které se v čase mění...prostě si to všechno uvědomuju. Až ztratím tuhle schopnost, převezte mě do domova důchodců. Já už si to stejně nebudu uvědomovat...
V - VÝPLATA - kdo mě zná, ví, že na ní čekám jako na smilování. Jsem sama sobě hospodářkou, někdy lepší, jindy horší. Žiju od výplaty k výplatě a nemám žádného sponzora. Je zajímavé, jak na to zapomínají lidé, kteří tak sice taky žili, ale pouze časově omezenou dobu. Po bitvě generálem, bych je označila. Vědí přesně, jak se TO má dělat, ale všichni mají někoho, kdo TO s nimi počítá..
W - WONDERBRA - podprsenky...důležitá součást každé ženy. Pánové, nemyslete si, že je jednoduché, sehnat správnou velikost, tvar a materiál za přijatelnou cenu, aby přinášela pohodlí, na těle skoro neznatelnou zátěž a podtrhla sexy postavu...u mě ještě nesmí obsahovat žádné kovové části, jelikož jsem na obyčejné kovy alergická...jedině snad stříbrné nebo zlaté...
X- XENOFOBIE - nerozlišuji, jestli je někdo bílý, černý nebo žlutý...nenávidět budu toho, kdo bude ubližovat druhým a to potom zčervenám, zrudnu i zezelenám...
Y - YPSILONKA - pražské divadlo...
Z - ZEMĚ - planeta, kterou si neustále ničíme...


Jak jste na tom Vy?


středa 7. února 2018

Kolika jazyky mluvíš...

...tolikrát jsi člověkem...po týdnu s mými 4 vnučkami.

"Babí po"                ...babičko pojď se mnou.
"Ájí"                    ...buď Kája, Olí, Aní (Anička), Bonnie                                  (pes), Barney (pes), hají
"Ha ha"                  ...pejsek štěká
"Neci!!!!"               ...důrazné odmítnutí
"Hapjo"                  ...jabko
"Ci babet"               ...chtěla bych tablet
"Pápámámi"               ...písnička Bác bác bum bác haťapaťa...
"Tatí eéééén"            ...táta jede autem (na motorce)
"odůůů"                  ...honem čůrat!
"Cák cák"                ...koupat
"Cheba"                  ...chleba
"Maminkovi"              ...mamince
"Tatínce"                ...tatínkovi
"Já ci ventilky"         ...já chci lentilky
"Ejdo"                   ...strejdo
"Bonoc"                  ...dobrou noc
"Ečup"                   ...kečup
"Bufaka"                 ...beruška
"Angula"                 ...Andulka
"Čomka"                  ...Romča
"Bubinky"                ...bublinky
"Bamboly"                ...brambory
"Není ma babí, távej"    ...není tma babi, vstávej
"Jsem si vemla"          ...vzala jsem si
"Já jsem se bojila"      ...bála jsem se
"Ééééliký"               ...veliké
"Do pudele"              ...překlad znáte


Mohu být na sebe hrdá. Tenhle jazyk jsem pochopila docela rychle, 
i když musím být stále ve střehu. Slovník se neustále mění a výrazů 
přibývá.


Jo...a ty fleky na čele, to nejsou modřiny, to jsem holkám koupila razítka. Orazítkovaly i pár dokladů strejdovi, který si je nechal bláhově neuklizené a bez dozoru. Ještě že neměly po ruce nůžky...

úterý 6. února 2018

5 křížků a kousek...

...mám nad sebou a zatím mě to nijak netrápí, ale po oslavě 80. narozenin mé maminky si říkám, jestli budu v jejím věku takhle vitální jako ona. Nebudu teď přemýšlet nad tím, jestli mám před sebou ještě 3 desítky let nebo ne. Někdy mám pocit, že jsem dítě...to když mi něco nejde nebo se nepovede a já bych si nejraději lehla na zem, řvala a kopala nohama, jindy se cítím na 60...to když se snažím radit svým dětem jak a co dělat v různých situacích (dle rčení Můžeš radit, až ti bude 60), ale většinou se cítím na...no abych nepřeháněla...třeba 40. Plná síly, odhodlání, vitality, i když každé ráno u zrcadla zvedám pokleslé koutky prstama a pak raději odvracím oči, které si zároveň líčím, abych překryla vrásky kolem nich a následně před zrcadlem zatahuji břicho. Ano, vím, že existuje stahovací prádlo, ale pořád mě udivuje, kolik žen si nevšimne, že hmota někde stažená, na jiném místě vylézá. Hmota nemizí. Já volím zlatou střední cestu...přitáhnout, ale v mezích zákonů fyziky. 
Pobavila mě kolegyně, která jednoho dne zjistila, že má na bříšku špíček, který tam nikdy před tím neměla a zhrozila se, že jí něco v břiše tlačí a že jí tam něco určitě zatvrdlo...podotýkám, že je krásná štíhlá vamp. To my, které vlastníme v oněch partiích více materiálu známe a celý život sedíme se zataženým břichem, zatímco neustále hlídáme, aby všechen ten materiál nepovolil v nevhodnou chvíli. No co, všude se apeluje na procvičování břišních svalů, ne? Léta praxe v oblékání mě naučila, co si kdy vzít na sebe, kdy u mě se to ubralo cestou elegance, která podtrhne postavu, ovšem zakryje nevítané. Často nosím šaty a elastické sukně, skýtající mi neustálé pohodlí a přesto mě okolí sem tam pochválí, že vypadám dobře. Já vím své, což není podstatné, ale jde o psychický podvod, který funguje.
Je dobré si uvědomit, že v 50 NEBUDEME! vypadat na 20, ale je osvobozující se tak cítit.

Takže ŽENY, noste to, v čem se cítíte pohodlně, ale pozor!...nemám na mysli tepláky a vytahaná trika (to si nechte na doma)! A nebuďte tak striktně posedlé chia semínky, bezlepkovou dietou, omezováním laktozy a detoxikací organismu. Žijte a jezte s mírou a dělejte si život takový, aby Vaše psychika nebyla jen podvod.


Tam, kde špíček vykukuje, stáhněte ho prádlem.
není nutné okamžitě ořezat ho rádlem.
Vypnout prsa, rovný krok,
budem IN i napřesrok!


čtvrtek 25. ledna 2018

Univerzitu třetího věku...

...prostřednictvím nás dcer a vnoučat nedobrovolně "studuje" naše maminka/babička. To víte, že ji nenutíme v jejím věku někam docházet, ale hodně s ní debatujeme na téma internet a počítače. 
Už několik let zpátky ji zlobíme tím, že jí  zakoupíme počítač k narozeninám nebo k Vánocům. A to babičku vždycky pěkně rozohní a začne: "Na to já nemám čas!"...podotýkám, že je 25 let v důchodu,  času má habaděj a i když žije sama, opravdu se nenudí a je stále činná a čiperná. Stále má ale o počítačích představu, že jsou dobré jenom na hraní her a ponocování. My je naopak prezentujeme jako zdroj informací (přirovnáváme k časopisům všeho druhu) a rychlé komunikace s celou rodinou, která je pro ni velmi důležitá. Jedna z posledních debat se konala u nás v době vánočních svátků a trvala do pozdních, skoro ranních hodin. A byla opravdu výživná....všichni jsme se zasmáli argumentům naší babičky, které s naprostou grácií předkládala a obhajovala a předkládala a obhajovala...( mimochodem, teď už vím, po kom to zdědil můj nejmladší syn).

A teď se přesuneme na nedávnou oslavu babiččina jubilea, oslavu úctyhodných 80. narozenin. Sešla se nejbližší rodina..2 dcery, 6 vnoučat a 5 pravnoučat s dalšími příslušníky rodin. Hodně se vzpomínalo, děti vyprávěly zážitky ze škol, které i pro nás rodiče byly překvapením a probralo se mnoho dalšího. Babička se odmlčela až ve chvíli, kdy chlapi začali probírat hit současné doby... kryptoměnu - bitcoin. Když konečně toto téma opustili, prohlásila babička do víru naprostého ticha: "Teď vám ale ten bitcoin klesl dost dolů." Přála bych vám slyšet ten výbuch smíchu a úžasu nad informovaností naší babičky, když nám všem "spadla brada". To jsme po mnoha hovorech na toto téma opravdu nečekali. A babička jen skromně podotkla: "No, říkali to v televizi."

Takže...nepodceňujte stáří a nesuďte lidi podle věku. Jak vidíte, nikdy nemůžete vědět na jaké téma se stočí hovor s postarší, noblesní a zcela informovanou dámou, hodnou univerzity třetího věku...

babička s vnoučaty

a tady i s pravnoučaty a ostatní rodinou

P.S. Maminko, mám Tě moc ráda :-)


středa 24. ledna 2018

Aby ruce nepálily...

...ušila jsem kabátek pro misku.
Stává se mi dost často, že si ohřeji polévku nebo jiný pokrm v misce a usadím se na gauči. Ovšem udržet v rukou rozpálenou misku není jen tak. Doteď jsem si jí různě podkládala utěrkou, dekou ve které jsem byla právě zahalená, polštářem apod..Teď už ne. Kabátek je slušivý, univerzální a velice praktický. A případného pocintání se nebojte...jednoduše ho hodíte do pračky a vyperete s běžným prádlem..




A ještě bonus.....pokrm vám tak rychle nevystydne...