O mně

Vítám Vás na svém blogu, který jsem se rozhodla založit pro Vás všechny, kteří rádi na tvořivé stránky zabloudíte a zvlášť pro ty, kteří o sobě v oblasti tvoření pochybují.....Nejsem ani malířka, švadlena, či spisovatelka, ani nic podobného a většinu života jsem o sobě tvrdila, že v oblasti kreativity jsem nepoužitelná. Přesto ve mně někde v koutečku " vyklíčilo semínko ", které se dralo na povrch neuvěřitelnou silou a já si přesně pamatuji ten okamžik, kdy to začalo....jednoho dne jsem si řekla, že pro svého ročního syna ušiji bundičku....sedla jsem si ke stroji a ušila ji. A přesně tohle jsem já...něco chci, sednu a zkusím to. Někdy s lepším, někdy s horším výsledkem, ale s velkým odhodláním a nakonec s pocitem dokonalého uspokojení...
Vítám Vás tady jako KARASKA...zlatá rybka plující k těm, které tvoření a třeba i psaní naplňuje štěstím....

pátek 18. března 2016

Končím...

...na blogu.
Ale samozřejmě nekončím se psaním, ani s tvořením...Komu můj blog občas zpříjemňoval volné chvilky, ten jenom zadá novou adresu do vyhledávače a dostane se na mé webové stránky, kam jsem samozřejmě přetáhla i starší příspěvky, aby bylo zase vše pohromadě.

Budu se těšit na Vás všechny a na Vaše komentáře :-)


sobota 27. února 2016

Nelekejte se...

...jste opravdu na mém blogu.
Trochu inovuji a připravuji se na vlastní stránky. Určitě se mnou zažijete ještě několik mírných úprav, než si to "sedne".
To jsem celá já...udělám nějakou změnu a když se na stránky párkrát podívám znovu, mám stále nutkání něco změnit a tu a tam poupravit. Stejně to probíhá i u psaní. Několikrát se vracím k textu a teprve potom vidím stylistické chyby.
A vzhledem k tomu, že mám úpravy ráda (alespoň ty designové), dobrovolně se přiznávám, že menší asi občas budou. Změny bystří mysl, takže je to pro dobro všech.

V rámci inovace jsem si také vytvořila své logo

Jakmile ho někde spatříte...jsem to já.
:-)

P.S. V mém soukromém životě moc změn nenajdete a běda!, když mi někdo (u nás doma nějací skřítci záškodníci), přemisťuje věci. Čím jsem starší, tím víc mám potřebu mít všechno na svém místě. Má sestra se s úžasem diví a "civí", protože mě z dob, kdy jsme bydlely společně, takovou nezná. To ona byla ta pořádná a systematická. Je zvláštní, jak se člověk během života stále mění a co všechno ho v životě ovlivní...
Já ovšem tvrdím, že všechna ta systematičnost je u mě pouhá příprava na stáří, kdy si přestanu pamatovat kam jsem co dala. Do té doby to budu mít nacvičené a úbytek mozkových buněk mě nerozhodí. 
 A nebo už mi to bude stejně jedno...
:-D

pátek 26. února 2016

A je to tady...

...dnes v noci přišla na svět moje 4. vnučka. Jmenuje se Olívie Rebeka, váží 3340g a měří 51cm.




Datum narození je 26.2.2016...to jsem zvědavá, co jí tři 2 a dvě 6 do vínku nadělí...

neděle 21. února 2016

Tuli tuli...

...tulipán.
V zahrádce sice teprve skromně vystrkují růžky, ale to bych nebyla já, abych si k tomu jaru trochu nepomohla.
Navíc budeme za měsíc slavit Velikonoce, takže se bude barevná dekorace určitě hodit. Výhodou je, že mi nezvadne a vodu také nemusím dolévat...to je super, ne?
Trochu Vás balamutím, protože si i tak nějakou živou dekoraci pořídím, ale i tato "trvalá" dobře poslouží.
Tulipány mám moc ráda...škoda, že ve váze nevydrží moc dlouho. Ty na zahrádce nechávám v záhoně, protože se mi líbí, když po zimě konečně něco z bahnité půdy vyleze a každý den, když jdu kolem, se kochám.




Zprvu jsem myslela, že vytvořím tzv. zápichy na špejli, ale nakone jsem dala přednost klacíkům, které přesně dotvořily stonek. Barvy jsem volila výrazné i méně výrazné, co dům dal. 
Vždyť k jaru barvy patří..

Pokud by měl někdo zájem, mám jich pár ještě v zásobě... stačí písnout.




úterý 9. února 2016

Prázdniny...

skončily....myslím tím jarní. Ne, že bych to nějak prožívala, své děti mám už dospělé, ale zrovna v tomhle týdnu přijely s dcerou moje vnučky.
V baráku se sešly 3 holky ve věku 4 a půl roku, 2 roky a 6 měsíců. Všechno dohromady se plazilo, běhalo a skákalo v mém skromném malém pokoji, křičelo, brečelo, fňukalo a jásalo. Ty dvě starší si rychle poradily s malým prostorem a vzaly útokem mou postel, která se rázem stala bezvadnou trampolínou. Kdykoli přestal hlahol a bylo víc jak 5 min ticho,  pojala jsem podezření, co že se to děje.....A taky že dělo!....holky oždibovaly kytky na okně, schovávaly se pod peřinou a měly obrovskou radost, protože je u toho ze dvora pozoroval náš pes Barney.

V mžiku byly naše "princezničky"  jako racochejlové...účes alá nedbalá elegance :-D




Ovšem dostat  je obě do záběru fotoaparátu se mi dlouho nedařilo...
Nakonec jsem jeden úspěšný pokus přece jenom měla...



Vzácná chvilka klidu...nevýchovné, ale účinné...honem vařit kafíčko...


Když pominu šarvátky, brek a nejčastější větu: " To je moje!", tak to byla vlastně pohoda.
Nejmenší Andulka se z miminka stala batoletem, protože přišla na to, jak se posunovat, jak klečet na všech čtyřech a nakonec se sama i posadila.

Zprvu to byl jenom takový pololeh, následoval polosed a nakonec opravdový sed. 





V jednu chvíli se hrdě otočila na ségru a sestřenku, a jakoby říkala: to koukáte, co? Sedím a koukám na pohádku jako vy!


Vlastně to byl moc pěkný týden.
:-)




úterý 19. ledna 2016

Kočky...

...na bílém a modrém podkladu. A k tomu jedny kola.
Penály na tužky, fixy, šminky...kdo si jak bude přát.







Konečně jsem taky "oprášila" profil na Fleru,
Zatím jsem vložila 2 penály, ale postupně se tam určitě objeví i další moje výrobky. Kabelky většinou šiju na přání, takže se hned dostanou ke svým majitelům, ale občas ušiju i něco navíc a to byste měli potom najít právě tam. Ještě se budu muset zdokonalit ve focení, aby to k něčemu vypadalo....zatím mi to moc nejde.
:-D

neděle 17. ledna 2016

Znovuzrození...

...BROKÁTU.

Brokát je obchodní označení pro těžkou, bohatě vzorovanou tkaninu, obvykle se třpytivými nitěmi.
Tká se v atlasové vazbě, většinou s žakárovým ústrojím z přírodního nebo viskózového hedvábí. Zpravidla se přitkávají nitě s nerezavějícím kovem, například lurexem.
Jméno pochází od italského broccare – vyšívat. Tkaniny se dostaly do Evropy ve 13. století pravděpodobně z východní Asie 
(zdroj Wikipedie)
Pamatuji si tuto látku, nazývanou brokát, ze svého dětství, kdy se z něj šily večerní róby. Dlouhou dobu jsem se s ním potom nesetkala. Myslím, že se přílivem látek ze zahraničí, dostal neprávem do pozadí.

Nedávno jsem ovšem na něj náhodou narazila v prodejně látek, kde mě hned upoutal. A těch barevností!
Sice jsem šla nakupovat úplně jinou látku, ale znáte to...
Je to jako když jdete koupit POUZE pečivo a z obchodu táhnete plnou tašku všeho možného a říkáte si Sakra, ty rohlíky se ale prodražily!

Zakoupený kousek látky jsem proměnila v kabelku.








Omlouvám se za nekvalitní fotky, ale jsem laik a brokát se nefotí moc dobře. Nemám tu správnou techniku...protkané nitky se lesknou a barva zaniká. Takže: kabelka je tmavě fialové barvy se stříbrným protkaným vzorem, kombinovaná černou koženkou. Z každého úhlu se naskýtá trochu jiný pohled a vzor se různě mění. Uvnitř jsou, pro mě nepostradatelné, kapsičky...na mobil, kapesníky, klíče apod...