Bonnie...čínský chocholatý pes - labutěnka
...a 2 HADY (užovky červené, elaphe guttata)...
Pro někoho zvěřinec.
...pro mě naprosto nutná součást života. A že už to není, co bývalo!
Kdyby se můj mozek nevyvíjel směrem k nárůstu rozumových buněk, asi bych měla doma zoo.
Ne....bydlela bych v zoo .Ne...byla bych součástí zoo.... byla bych zvířetem :-D
Okamžitě mě napadl medvěd...je mi sympatické, že půl roku prospí...
Možná si i moje tělo myslí, že bych jím mohla být.... postupem času se začalo přetvářet a měnit a nenápadně se podobat mohutnosti a majestátnosti medvěda. Radši to nebudu rozebírat...
Už jako malá jsem musela maminku přivádět k šílenství, když jsem všechno živé tahala do pokojíku a jala se vše "chovat"....housenky, žáby, brouky. Vrcholem byl mravkolev, kterého jsem znala z knížky Ferda Mravenec....pamatujete?...číhal v jámě ve tvaru trychtýře. A představte si, já ho jednoho dne objevila v lese.. jamky pod keřem vedle mraveniště. Zákeřně čekal, až mu dovnitř nějaký ten mravenec spadne.
Na několik týdnů se staly skleničky, naplněné pískem, dekorací na polici v našem pokojíku....a já vytrvale chodila ven na lov mravenců.
Jakým překvapením byli létající dospěláci podobající se jepicím. .
Bylo jasné, že jsem larvy dobře krmila :-D
Takhle to se mnou je.
Rozplývám se nad každým živým tvorem a i PAVOUKY, doma se vyskytující, nejsem schopna hubit. Opatrně a odhodlaně je odnáším ven.
Je mi naprosto jasné, že se oni se stejným odhodláním zase vracejí zpět.
Říká se, že přinášejí štěstí...
Vzhledem k množství pavouků u nás se vyskytujících...jsem nejšťastnější člověk na světě!!
Cíleně hubím:
KOMÁRY...kolik probdělých nocí jsem s nimi strávila....nevím, co na mně vidí, ale mám pocit, že mě milují.
Kde jsem já, není jimi obtěžován nikdo jiný..
MYŠI...s příchodem chladnějších dní se k nám pravidelně stěhují a nestačí jim stodoly a kůlny. Mají potřebu lézt mi do kuchyně nebo ložnice, aniž bych je zvala. A nejen to. Klidně si nabídnou jídlo, které já musím nakoupit, zaplatit a dovézt domů. A když ho chci proměnit v dobrý pokrm, zjistím, že už bylo ochutnáno...nehoráznost!!
Trochu roztomilejší jsou BÍLÉ MYŠKY....mimochodem, nikdy jsem je neviděla po alkoholickém opojení, tak nevím, proč se takové spojení používá...
Díky svým "divokým drzým šedivým sestrám" jsou nekompromisně předhazovány našim hadům...a že jim chutnají!
Právě včera bylo velké krmení...v jednu chvíli byli hadi do lovu tak zabraní, že se pokusili ochutnat i sami sebe navzájem. Už jste někdy viděli, jak jeden had požírá druhého? My ano...často. Naštěstí brzy oba zjistí, že to není ono a vzájemně se pustí.
Včera to ovšem zkusili 3x.....omlouvám je...mají malé mozečky.
Dnes spokojeně leží a tráví...budou to dělat nejméně týden...pak už budou jenom ležet a čekat na další krmení..
Že bych nebyla medvědem, ale radši hadem???.....hmmm, asi ne... mé tělo má jiný názor...
Žádné komentáře:
Okomentovat