Naštěstí jsou malé a ještě neznají vymoženosti internetu, sociálních sítí a blogů. Můžu si dovolit vložit fotku dárečků pro ně, aniž by prasklo, že Ježíšek neexistuje...
Samozřejmě, že jsem musela šít po nocích, protože jsem přes den nemohla riskovat, že se otevřou dveře a v nich bude stát Karolínka.
A v tom nejlepším mi vypověděl službu můj 27letý šicí stroj...další komplikace. Já nevím, že takové pohromy chodí vždycky pohromadě...těsně předtím mi totiž vypovědělo službu i auto a pračka vydává při ždímání takové zvuky, jakoby naším barákem právě projížděl kombajn nebo přistávalo letadlo....všichni zavírají dveře, Roman se mračí i přes nasazená sluchátka, pes zalézá do kouta, já neslyším ani televizi a návštěvy už ví, že v tu chvíli nemá cenu ani mluvit.
Ale jak říká moje sestřička: "Hlavně, že jsme všichni zdraví."
Všechno má své řešení...šicí stroj mi zapůjčila maminka mé snachy, pračku nechávám si myslet, že je kombajn a tajně doufám, že aspoň "do žní" vydrží, auto se muselo dát do servisu, stálo to majlant a ještě není všechno ok, ale protože dojíždím denně do práce, nutně ho potřebuji. Mezitím se mi rodinka skládá na nový šicí stroj, který dostanu ke svým padesátinám (aspoň k něčemu jsou mi ty nastřádaný roky dobrý), a který by mi mohl sloužit dalších 30 let...ještě se toho totiž chystám hodně ušít...
Dílo se podařilo, holky budou mít "Dorotku z Mariny" pod stromečkem.
Aby se nehádaly, jsou všechny 3 stejné, jen barvou vlásků se liší.
Výška 70cm.
A kde je čtvrtá pro tu na cestě? Aby jí to nebylo líto, až se narodí...:)
OdpovědětVymazatTo do brezna stihnu :-D
Vymazat