Měla jsem se více učit...

a mohla jsem být ZUBAŘKOU...
Poslední dobou jsem byla svědkem několika debat o zubařích a samozřejmě, že ani já nejsem ušetřena preventivních prohlídek a ošetření.
Vlastně ani nevím, v jakém duchu tento článek napsat...mám se rozčilovat?... nebo s mlčením přijímat současnou situaci?

Dost často se setkávám s tím, že si lidé různého věku a různého povolání zřizují půjčky, které splácí třeba i 10 let, na opravu chrupu...a to nejen z hlediska estetického. Nedávno jsem byla svědkem rozhovoru: "Ty se máš, klapačky, už tě tolik nestojí"...."Já mám hubu skoro prázdnou a když chci něco rozkousat, musím zkřivit sanici, aby mi vyšel zub na zub...bohužel nemám peněz nazbyt a když všechno poplatím, moc mi nezůstane"...realita, o které neradi mluvíme.

Místo toho přemýšlíme, kde a co utáhnout, abychom mohli návštěvu a následné "zkrášlení" zubů uskutečnit.
Ano, je to důležité a třetí zuby už nám opravdu nenarostou, ale to, co se děje ve stomatologii, mě občas dohání k šílenství!

Chcete zub?...ZAPLAŤTE!

Nechcete trpět?...ZAPLAŤTE!

Praskl vám zub?...ZAPLAŤTE!

Vypadla vám plomba?...nesmíte moc kousat a ZAPLAŤTE znova!

Nechcete mít kazy?...navštivte hygienistku...a ZAPLAŤTE!

Máte křivé zuby, potřebujete rovnátka?...ZAPLAŤTE!

Nakonec vás stomatolog s úsměvem objedná na další a další týden a vy musíte trapně vysvětlovat, že tenhle měsíc už to opravdu finančně nedáte. Sice musíte čelit povýšenému a nevěřícnému pohledu ze strany lékaře, zatímco má prsty vnořené do vaší pusy, ale co naděláte. Veškeré sebevědomí už jste stejně ztratili, tak překonáte i tohle.
Poníženě si vyslechnete radu: "Zuby máte jenom jedny, do nich přece musíte investovat".

Neplatíme si náhodou zdravotní pojištění?
Když si zlomím nohu, pojišťovna mi léčbu hradí. Když si zlomím zub, tak to nejde?
Ať počítám, jak počítám, nemůžu to skloubit s rozpočtem, který je měsíc, co měsíc stejně hubený. 

Bohužel musím investovat do více stejně důležitých věcí, které jsou potřeba...bydlení, energie, jídlo,  doprava, domácnost, ošacení, škola...

Prý je zubařů málo a není snadné nějakého najít... že by si na sebe nevydělali?

Jakým způsobem si tvoří ceny ? 

Proč to u jednoho jde v rozumné výši a u druhého ne? 

Je to o šikovnosti nebo o drzosti? 

Chtěla bych být zubařkou...měla bych na dveřích ceduli:

NEVSTUPOVAT BEZ PLACENÍ!
a nebo
VSTUPTE A PLAŤTE!

P.S. 

Jen to strkání rukou do cizích pus mě ještě odrazuje. 

Na druhou stranu...jsou obory, kde se musí ruce strkat do úplně jiných otvorů.

Člověk asi přivykne všemu....co bych pro prachy neudělala.

:-D