Hlášky...

...vnučka Karolínka je v nich přebornice.

Už několikrát jsem si řekla, že bych si je měla zaznamenávat, protože se pak docela zapomínají. 

Moje děti taky nějaké zkomoleniny vymyslely, ale postupem času na ně jen matně vzpomínám. 

I když na některé zapomenout nejde.

"Na co to koukáš Romčo?"..."Víš, tatínku, na toho lítacího koně Oskara." Myslel tím film Souboj Titánů a létajícího koně Pegase. Ovšem, bylo to v době, kdy trh a televizní reklamy okupovali mobilní operátoři  Pegas a Oskar...proto ta záměna.

Nebo: "Mami, kup mi ten jogurt, jak jsem měl vždycky rád...nějak jsme mu říkali Havel nebo co."...byl to jogurt se želatinou od firmy Zeman & Zeman.....ach ti politici.

Dcera nedávno taky zaperlila, když jsme se bavily o záclonách do jejich nového bytu.

"A jak máš teď zavěšené ty záclony?" ptala jsem se jí. " No, na ty krokodýlky."...myslela tím žabky. 

A na vysvětlenou, když jsem se začala smát, mi vysvětlila, že to nemůžou být žabky, protože žáby nemají zuby...takže jedině krokodýlci!

Nyní exceluje vnučka:

Paní učitelce ve školce říká zkráceně "paničko".

Strejdovi Romčovi říká "Čomko"

A včera mi řekla: " babičko, chci mrskat"...myslela tím smrkat.

Představte si, že ráno přijde do školky a řekne: " dobý den, paničko, ci mrskat."

No není to nádherné, co se se slovíčky dá vymyslet a co všechno český jazyk umožňuje?

:-D