Práce všeho druhu...

Už 2 roky budujeme ...Koupili jsme starý barák a spojenými silami se ho snažíme přeměnit k obrazu svému. Teda abyste rozuměli...obraz by byl, ale skutečnost je většinou podmíněna financemi a taky možnostmi našeho kutilského umění....to víte, práce je drahá. Jsme na to čtyři...já, můj nejstarší syn s partnerkou a můj nejmladší syn.

Občas je to komedie:
...když se snažím nahazovat omítku nebo zahazovat vysekané spáry po elektrice. Uvolňuji zápěstí a ladným pohybem házím zednickou lžící...PLESK!...všechna malta je na zemi a zbytek, který se zatím udržel na zdi, zachytávám druhou rukou, abych ho instinktivně přimáčkla na onu zeď. Co na tom, že je úplně mimo spáru. To mi fakt nejde.

Občas horor:
...když všechen materiál končí ve vlasech, na mém oblečení a kus štuku třeba v oku. Odřeniny a škrábance jsou častým jevem, o zlomených nehtech ani nemluvím.

Občas thriller:
...když je i pro mě překvapení, jak má snaha dopadne....je to dost napínavé a opravdu úžasný pocit, když se dílo povede.

Občas drama:
...když se něco nepovede a celá snaha a práce vyjde nazmar. I to se bohužel stává. Ale chybami se člověk učí.

A celé dohromady pěkně dlouhý seriál:
...někdy mám pocit, že bude pěkně nekonečný.

Ale neměnila bych. Každý tady máme svou úlohu a postupně se ve všem zdokonalujeme.
Nemusíme ani utrácet za posilovnu. Ono takové zatáčení štuku nebo broušení spár sádrokartonu pěkně protrénuje svaly na rukou, vystupování na židli nahoru a dolu zase stehenní svaly a nakládání a vynášení suti zase zastoupí posilování s činkami.
A pro představu malá galerie.

před                a                    po

























                                                 






Velké změny, co? A to je jenom malá ukázka toho, co všechno jsme zvládli.
Ferda Mravenec - práce všeho druhu, by na nás mohl být pyšný.