O mně

Vítám Vás na svém blogu, který jsem se rozhodla založit pro Vás všechny, kteří rádi na tvořivé stránky zabloudíte a zvlášť pro ty, kteří o sobě v oblasti tvoření pochybují.....Nejsem ani malířka, švadlena, či spisovatelka, ani nic podobného a většinu života jsem o sobě tvrdila, že v oblasti kreativity jsem nepoužitelná. Přesto ve mně někde v koutečku " vyklíčilo semínko ", které se dralo na povrch neuvěřitelnou silou a já si přesně pamatuji ten okamžik, kdy to začalo....jednoho dne jsem si řekla, že pro svého ročního syna ušiji bundičku....sedla jsem si ke stroji a ušila ji. A přesně tohle jsem já...něco chci, sednu a zkusím to. Někdy s lepším, někdy s horším výsledkem, ale s velkým odhodláním a nakonec s pocitem dokonalého uspokojení...
Vítám Vás tady jako KARASKA...zlatá rybka plující k těm, které tvoření a třeba i psaní naplňuje štěstím....

sobota 27. prosince 2014

Mrzne...

Možná si říkáte, že mráz není nic výjimečného...no, možná ne, ale u nás v Polabské nížině to tak častý jev zase není...
A kdo by měl taky mrazy rád...pokud se zrovna nejedná o nějakého horala...
Jednoho takového znám...je jím moje neteř, dcera mé sestry.
Už několikrát jsem byla svědkem podobného rozhovoru: " Baruško, nejela bys se mnou k moři? "... " mami, néé, co bych tam dělala? "
Abyste rozuměli...Barča ožívá první sněhovou vločkou, která se snese k zemi......a s přítelem společně prohlásí: " Konečně normální počasí "...tihle dva se našli...
Je výborná lyžařka a snowboardistka, což před pár dny, v den svých 18. narozenin, všem dokázala složenou zkouškou...stala se z ní oficiální instruktorka lyžování.
Mám takové tušení, že nám ta holka jednou uteče minimálně do Alp......neříkejte to mé sestřičce ;-)

Mě tentokrát mráz taky potěšil, protože už jsem byla šílená z toho neustálého bláta. Jak víte, mám 2 psy a Bonnie, která se mnou obývá gauč, je dlouhosrsté plemeno..... každé venčení bylo zakončeno sprchováním neskutečného množství bláta z tlapek.
Já to samozřejmě ráda podstoupím, ale "čeho je moc, toho je příliš"...jak praví známé pořekadlo.
Dnes nastala změna...nemusela jsem přeskakovat kaluže bláta a celý dvůr jsem přešla "suchou nohou"...SUPER!
A nakonec mě pobavil Barney...nebude přece ležet na studené zemi, že?





Vytáhl si z boudy svůj polštář a deku...patrně nechtěl být zalezlý....neměl by přehled :-D

No a já asi byla na mrazu trochu déle, než je zdrávo, jelikož mě napadly verše:

Ať si fíčí, ať si mrzne...hlavně, že už neprší,
však ta zima jednou přejde...kdy?...to zatím netuším..
Nebude to trvat dlouho...po lednu se noci krátí..,
já bych klidně hlasovala, ať se jaro IHNED vrátí...

Žádné komentáře:

Okomentovat