O mně

Vítám Vás na svém blogu, který jsem se rozhodla založit pro Vás všechny, kteří rádi na tvořivé stránky zabloudíte a zvlášť pro ty, kteří o sobě v oblasti tvoření pochybují.....Nejsem ani malířka, švadlena, či spisovatelka, ani nic podobného a většinu života jsem o sobě tvrdila, že v oblasti kreativity jsem nepoužitelná. Přesto ve mně někde v koutečku " vyklíčilo semínko ", které se dralo na povrch neuvěřitelnou silou a já si přesně pamatuji ten okamžik, kdy to začalo....jednoho dne jsem si řekla, že pro svého ročního syna ušiji bundičku....sedla jsem si ke stroji a ušila ji. A přesně tohle jsem já...něco chci, sednu a zkusím to. Někdy s lepším, někdy s horším výsledkem, ale s velkým odhodláním a nakonec s pocitem dokonalého uspokojení...
Vítám Vás tady jako KARASKA...zlatá rybka plující k těm, které tvoření a třeba i psaní naplňuje štěstím....

čtvrtek 6. prosince 2018

Pytlíky...

...na svačiny pro děti. Má spolusedící v kanceláři měla kulaté narozeniny a já samozřejmě nechala vše na poslední chvíli..to jsem prostě celá já. Večer před narozeninami jsem honem honem přemýšlela, co jsem to pro ní měla vlastně vymyšlené. A protože mě už dlouho přemlouvala, abych jí ušila "něco" v čem by mohly její děti nosit svačinu do školy, napadly mě rolovací pytlíky.
To přece není tak těžké, to mám ušité za chvilku, říkala jsem si a dala se do šití.
Kdo šije ví, že to zase taková chvilka není a když začnete jako já v 10 hodin večer, máte co dělat, aby vám zbylo aspoň pár hodin na spánek před ranním vstáváním do práce. No co...v mládí jsem flámovala, teď holt šiju po nocích. A výsledek?






 Vnitřek je samozřejmě omyvatelný, protože si ještě čerstvě pamatuju, jaké pohromy se mým dětem se svačinami stávaly....abych to upřesnila...hlavně jednomu mýmu dítěti....ono ví...



1 komentář: