Tuli tuli...

...tulipán.
V zahrádce sice teprve skromně vystrkují růžky, ale to bych nebyla já, abych si k tomu jaru trochu nepomohla.
Navíc budeme za měsíc slavit Velikonoce, takže se bude barevná dekorace určitě hodit. Výhodou je, že mi nezvadne a vodu také nemusím dolévat...to je super, ne?
Trochu Vás balamutím, protože si i tak nějakou živou dekoraci pořídím, ale i tato "trvalá" dobře poslouží.
Tulipány mám moc ráda...škoda, že ve váze nevydrží moc dlouho. Ty na zahrádce nechávám v záhoně, protože se mi líbí, když po zimě konečně něco z bahnité půdy vyleze a každý den, když jdu kolem, se kochám.

Zprvu jsem myslela, že vytvořím tzv. zápichy na špejli, ale nakone jsem dala přednost klacíkům, které přesně dotvořily stonek. Barvy jsem volila výrazné i méně výrazné, co dům dal. 

Vždyť k jaru barvy patří..

Pokud by měl někdo zájem, mám jich pár ještě v zásobě... stačí písnout.

Krásné počasí...

...mě obírá o čas u šicího stroje.
A já jsem ráda a vděčně nádherné počasí přijímám :-.)
Nastal čas sázení a rýpání se v hlíně, čas grilování a lenošení na sluníčku.
A tak pouze v mezičase usedám  k šití...

Tahle kabelka není výjimečná...ale látka na ní použitá ano...no řekněte...prostě nádhera!

V kombinaci s šedou koženkou vznikla decentní elegantní kabelka.

A protože zůstane mně, má samozřejmě několik funkčních kapsiček, bez kterých se neobejdu...

v kabelce mám totiž ráda pořádek :-D

Venčení...

Včera navečer mi volala sestra.....není tak důležité proč, ale odkud...právě procházela lesem, už se pomalu smrákalo a doprovázela jí její labradorka..... měly  před sebou ještě několik km...
Tak takhle venčí má sestra....buď jde rovnou pěšky na návštěvu/procházku i několik km vzdálenou nebo se nechá odvézt ( párkrát i mnou ) daleko od domova a pak se pěšky vrací..
V tomhle zaostávám...chodím své 3 trasy kolem naší vísky a mám toho tak akorát. Možná je to trochu i naším Barneym, který kvůli jakémukoli emočnímu vzrušení kňučí, jako by ho "na nože brali" a projít kolem všech psů štěkajících za vraty, je opravdu zážitek.
Lidé vycházejí ze svých příbytků a jdou se podívat, kdo že je to vytrhnul z jinak všedního dne..
No...aspoň se něco děje...
V tuto roční dobu se u nás dá jít ven jenom v případě, že je dlouhodobě sucho anebo naopak přimrzne. Naší vesnici totiž neobklopují lesy, jak byste si možná představovali, ale samá obdělávaná pole..... a projít rozježděnými cestami a oranicemi je nemožné.
Tedy pro mě...Barney s tím opravdu problém nemá...naopak...okamžitě se převtěluje do "bahňáka obecného".
Odměnou za toto venčení je mi pes obalený blátem, nadšeně se o mě otírající, kdykoli se ke mně přiblíží...
Fotku mám pouze z léta, ale stejně blaženě vypadá i v blátě...

Letos jsem přes léto "venčila" i můj vánoční kaktus...sice to nebyla taková legrace jako s Barneym, ale za to se mi odvděčil tak, že se pro změnu blaženě cítím já...

:-)