Kolegyně měla svátek a ráno nám přinesla úžasně obložený talíř k snídani/svačině, dle přání každé z nás.
Hodinku na to za mnou přišla druhá kolegyně..."Mirunko, prosím, ukaž mi na mobilu, jak zjistím, kolik mi zbývá kreditu. "Marně jsem vzpomínala, jak jsem to zhruba před 15 lety zadávala, ale nakonec jsem potřebné zaklínadlo vygooglila. "A co mi to tam píšou? Cože?!... to mám ještě tolik? 249 Kč!" a dál četla: uvedenou částku je nutné vyčerpat do 27.7.2018....a začala mi vysvětlovat: "Víš, já si loni koupila kredit jak jsme jeli na dovolenou a ono se to musí do roka asi provolat. A to mi propadne, když to nestihnu?"
Zírala jsem na ní jako na přízrak. To se mi ještě nestalo, aby někdo nezvládl provolat kredit během roku a to už od dob, kdy byly děti ještě školou povinné a vlastnily své první mobily. U nich to trvalo maximálně 14 dní...a to ještě možná přeháním.
Asi jsem vypadala opravdu překvapeně, ale i tak mi cukaly koutky a zmohla jsem se jenom na..."Si děláš prdel, viď?"...Nedělala!
Dlouhý a náročný úřední den jsme završily taky stylově. Konečně jsme se vydaly s výše uvedenou kolegyní k výtahu, přivolaly ho, vstoupily, nechaly za sebou zavřít dveře a čekaly.....původně asi na to, až sjedem do garáže, ale v reálu jsme prostě jenom stály...a teprve po dost dlouhých asi 2 minutách, jsem si uvědomila, že necítím žádný pohyb výtahu. " Ty hele, my nejedem."
Jak bych mohla něco cítit, když jsme nezmáčkly příslušné tlačítko! A tak jsme tam tak stály a čekaly...
To prozření, když jsme si to uvědomily! Výbuch smíchu.
Takových "zádrhelů" se mi děje, myslím, dost:
Jdu si uvařit čaj... bez hrnku.
Chci si zalít kafe a vodu liju do prázdného hrnku.
Jdu do sousední kanceláře a po otevření dveří nevím proč tam jdu.
Doma mi došla sůl. Věděla jsem, že něco musím koupit, tak jsem vzala kafe (už mám doma 3, sůl pořád ne).
V práci ověřuji razítkem projektovou dokumentaci a razítko dám na eurodesky...divím se, že mi na to nejde psát.
Nevím, jak to se mnou tímhle způsobem půjde dál. V takové situaci tvrdím, že mi vypad mozek. Možná bych měla zobat nějaké bobule na povzbuzení mozkových závitů, abych byla bystrá, plná síly a nezapomínala....když do důchodu mám tak daleko...
Zdroj Djoekster.nl
:)))
OdpovědětVymazat