V baráku se sešly 3 holky ve věku 4 a půl roku, 2 roky a 6 měsíců. Všechno dohromady se plazilo, běhalo a skákalo v mém skromném malém pokoji, křičelo, brečelo, fňukalo a jásalo. Ty dvě starší si rychle poradily s malým prostorem a vzaly útokem mou postel, která se rázem stala bezvadnou trampolínou. Kdykoli přestal hlahol a bylo víc jak 5 min ticho, pojala jsem podezření, co že se to děje.....A taky že dělo!....holky oždibovaly kytky na okně, schovávaly se pod peřinou a měly obrovskou radost, protože je u toho ze dvora pozoroval náš pes Barney.
V mžiku byly naše "princezničky" jako racochejlové...účes alá nedbalá elegance :-D
Ovšem dostat je obě do záběru fotoaparátu se mi dlouho nedařilo...
Nakonec jsem jeden úspěšný pokus přece jenom měla...
Vzácná chvilka klidu...nevýchovné, ale účinné...honem vařit kafíčko...
Když pominu šarvátky, brek a nejčastější větu: " To je moje!", tak to byla vlastně pohoda.
Nejmenší Andulka se z miminka stala batoletem, protože přišla na to, jak se posunovat, jak klečet na všech čtyřech a nakonec se sama i posadila.
Zprvu to byl jenom takový pololeh, následoval polosed a nakonec opravdový sed.
V jednu chvíli se hrdě otočila na ségru a sestřenku, a jakoby říkala: to koukáte, co? Sedím a koukám na pohádku jako vy!
Vlastně to byl moc pěkný týden.
:-)
:)))
OdpovědětVymazatJo a krásný fotky:)
OdpovědětVymazatóóó...díky...za fotky pochvaly moc nedostávám :-D
Vymazat