Předvánoční doba v práci...bylo nám striktně doporučeno, vybrat si dovolenou do posledního dne a žádné převádění do roku následujícího. Musela jsem na poslední chvíli řešit neřešitelné...2 dny před Štědrým dnem mě navštívil bacil, který se k nám přistěhoval o pár dní dřív, pravděpodobně ze školky, transportem na vnučce Karolínce.
A že si u nás zařádil!
Scénář byl naprosto stejný u každého....1. den jsme ze sebe všechno vyhazovali s takovou vervou, že jsme se 2. den nemohli ani pohnout, jak nás bolely všechny svaly. Kdo by to byl řekl, že se při blití zapojí tolik svalů....kam se hrabe sport.
No...moc jsme toho nesnědli, neměli jsme šanci se přecpat a předsevzetí o shazování nabraných kil můžeme letos vynechat.
.
Štědrý den se navzdory tomu vydařil...rodina pohromadě a dětský údiv, smích a nadšení byly tou nejkrásnější odměnou.
Svátky byly poklidné v kruhu rodinném.
TV program by nebyl občas špatný, jen kdyby na mě nevyskakovaly stejné pořady pořád dokola...jednou večer, hned na to ráno opakování, a další dny postupně na všech stanicích. Jsou filmy, na které se ráda podívám i opakovaně, ale 4x během jedněch vánoc, to fakt ani já nedám.
Přání a sms jsem také dříve posílala "ostošest"...letos mi to nějak nešlo. Napsat jednoduchý verš nebo slogan a poté ho poslat všem v seznamu kontaktů v telefonu, mi najednou přišlo hrozné a neosobní. O to víc mě potěšilo úplně neplánované zavolání spolužačky, které by mohlo trvat hodiny a hodiny a pořád bychom si měly co říct...díky Blani, bylo to milé :-)
Psi byli zase vystrašení dělobuchama....Bonnie našla útočiště v rohu pod gaučem a Barney si užil jednu noc v chodbě v baráku ( jinak bydlí v kotci)....nestěžoval si, a protože ví, že bez dovolení do baráku nesmí, dělal, že tam vůbec není, jen po mě sem tam mrknul :-)....v noci chrápal jako starej fotr.
Počasí střídavě dobré...potěšil mě mírný mráz, protože zatuhla půda na dvoře a chvilku byl klid od rozčvachtaného bláta. Dvůr totiž ještě nemáme upravený a když se ti naši psí blázni honí, bláto od nich lítá jak za stádem muflonů. Těsně před štědrým dnem mi takováhle sprška přistála na okně...moc pěkné mám okno!...někdo ho zdobí umělým sněhem, mně se o výzdobu postarali moji miláčkové.
Na Silvestra sněžilo, což možná někomu připadá běžné, ale u nás, v Polabské nížině, je to jev vzácný. Stála jsem po půlnoci na dvoře, koukala na hvězdy a na padající sníh...krásné!
Ráno jsme byli tam, kde předtím...bláto, bláto, nic než bláto.
Mladí slavili s partou kamarádů na horách, já zůstala v naší nížině a vůbec mi nevadilo, že nejsem opilá, a že neslavím na povel.
A je to za námi..
PŘÍJEMNÝ ROK 2016!
I tobě, sestřičko:)
OdpovědětVymazat