O mně

Vítám Vás na svém blogu, který jsem se rozhodla založit pro Vás všechny, kteří rádi na tvořivé stránky zabloudíte a zvlášť pro ty, kteří o sobě v oblasti tvoření pochybují.....Nejsem ani malířka, švadlena, či spisovatelka, ani nic podobného a většinu života jsem o sobě tvrdila, že v oblasti kreativity jsem nepoužitelná. Přesto ve mně někde v koutečku " vyklíčilo semínko ", které se dralo na povrch neuvěřitelnou silou a já si přesně pamatuji ten okamžik, kdy to začalo....jednoho dne jsem si řekla, že pro svého ročního syna ušiji bundičku....sedla jsem si ke stroji a ušila ji. A přesně tohle jsem já...něco chci, sednu a zkusím to. Někdy s lepším, někdy s horším výsledkem, ale s velkým odhodláním a nakonec s pocitem dokonalého uspokojení...
Vítám Vás tady jako KARASKA...zlatá rybka plující k těm, které tvoření a třeba i psaní naplňuje štěstím....

úterý 19. ledna 2016

Kočky...

...na bílém a modrém podkladu. A k tomu jedny kola.
Penály na tužky, fixy, šminky...kdo si jak bude přát.







Konečně jsem taky "oprášila" profil na Fleru,
Zatím jsem vložila 2 penály, ale postupně se tam určitě objeví i další moje výrobky. Kabelky většinou šiju na přání, takže se hned dostanou ke svým majitelům, ale občas ušiju i něco navíc a to byste měli potom najít právě tam. Ještě se budu muset zdokonalit ve focení, aby to k něčemu vypadalo....zatím mi to moc nejde.
:-D

neděle 17. ledna 2016

Znovuzrození...

...BROKÁTU.

Brokát je obchodní označení pro těžkou, bohatě vzorovanou tkaninu, obvykle se třpytivými nitěmi.
Tká se v atlasové vazbě, většinou s žakárovým ústrojím z přírodního nebo viskózového hedvábí. Zpravidla se přitkávají nitě s nerezavějícím kovem, například lurexem.
Jméno pochází od italského broccare – vyšívat. Tkaniny se dostaly do Evropy ve 13. století pravděpodobně z východní Asie 
(zdroj Wikipedie)
Pamatuji si tuto látku, nazývanou brokát, ze svého dětství, kdy se z něj šily večerní róby. Dlouhou dobu jsem se s ním potom nesetkala. Myslím, že se přílivem látek ze zahraničí, dostal neprávem do pozadí.

Nedávno jsem ovšem na něj náhodou narazila v prodejně látek, kde mě hned upoutal. A těch barevností!
Sice jsem šla nakupovat úplně jinou látku, ale znáte to...
Je to jako když jdete koupit POUZE pečivo a z obchodu táhnete plnou tašku všeho možného a říkáte si Sakra, ty rohlíky se ale prodražily!

Zakoupený kousek látky jsem proměnila v kabelku.








Omlouvám se za nekvalitní fotky, ale jsem laik a brokát se nefotí moc dobře. Nemám tu správnou techniku...protkané nitky se lesknou a barva zaniká. Takže: kabelka je tmavě fialové barvy se stříbrným protkaným vzorem, kombinovaná černou koženkou. Z každého úhlu se naskýtá trochu jiný pohled a vzor se různě mění. Uvnitř jsou, pro mě nepostradatelné, kapsičky...na mobil, kapesníky, klíče apod...

středa 6. ledna 2016

Odhalení...

vánočního dárku, speciálně pro mou sestřičku.
Přála si "psaníčko" do divadla.
Jak bude vypadat, bylo čistě jen na mně a velké mělo být tak akorát na peněženku, mobil, klíče a třeba kapesníčky.





V době focení ještě chyběl stříbrný řetízek, aby bylo možno psaníčko přehodit i přes rameno, ale to už určitě zapojíte svou fantazii.

Jak na Nový rok...

...tak po celý rok.

Zase v práci. Na stole leží resty vzniklé odložením, z důvodu vybírání dovolené mezi svátky nebo před nimi.
Ranní vstávání bylo příšerné!... naprosto proti přírodě...aspoň tedy moje celé JÁ to tak cítilo.
Ale jsme tu a je nám jasné, že je to nevratné, a že si budeme muset počkat na větší volno a oddych až do léta. Pracujeme spíš ze setrvačnosti, ale o to s větším odhodláním, abychom vše dohnali.

PODPÁSOVKA!  CO TO JE???

Z obrazovek monitorů na nás kouká nová upgrade verze programu, který používáme již několik let. Ano, občas byly "apgrejdy", ale byly to menší úpravy, většinou nezásadní a  kosmetické. Tentokrát programátoři změnili platformu, takže se vše jeví jinak než obvykle.
Takže klikáme a klikáme a klikáme...

TO DÁME!!!

Bohužel, změna přišla bez upozornění a v nevhodném čase, kdy je nejvíc restů a spěchu. Vše, co obvykle děláme po paměti "levou zadní" a je to v podstatě fofr, teď musíme hledat a kontrolovat.
S kolegyňkou musíme být o krok v předu, jelikož ostatní zastupitelky našeho odboru spoléhají, co se týče pc, právě na nás dvě.
Stále drnčí telefon s dotazy co, jak, kde a proč...
"A co zrovna děláš?"..."nevím"...
"A co chceš udělat?"..."nevím"...
"Mně to zmizelo!"..."co a kam?"..."nevím"...
Nezbývá než oběhnout kanceláře. Aspoň máme pohyb a můžeme to brát jako povánoční hubnutí. Taky dobrý.

Páni programátoři, vy jste nám dali! 

images.jpg


Ovšem, na nás si nepřijdete! 
Jsme v kondici! ...viď Věrko!
:-D

neděle 3. ledna 2016

Pozdě, ale přece...

jsem nakonec ušila plánované vánoční polštářky a běhoun na stolek.
Vánoční host, pan Bacil Nezvaný, všechno posunul...jenže na mě si nepřijde!








A protože jsou Vánoce každý rok, polštářky i běhoun o ně nepřijdou a opět nastane jejich čas...

Postřehy z Vánoc...

Předvánoční doba v práci...bylo nám striktně doporučeno, vybrat si dovolenou do posledního dne a žádné převádění do roku následujícího. Musela jsem na poslední chvíli řešit neřešitelné...2 dny před Štědrým dnem mě navštívil bacil, který se k nám přistěhoval o pár dní dřív, pravděpodobně ze školky, transportem na vnučce Karolínce.
A že si u nás zařádil!
Scénář byl naprosto stejný u každého....1. den jsme ze sebe všechno vyhazovali s takovou vervou, že jsme se 2. den nemohli ani pohnout, jak nás bolely všechny svaly. Kdo by to byl řekl, že se při blití zapojí tolik svalů....kam se hrabe sport.
No...moc jsme toho nesnědli, neměli jsme šanci se přecpat a předsevzetí o shazování nabraných kil můžeme letos vynechat.
.
Štědrý den se navzdory tomu vydařil...rodina pohromadě a dětský údiv, smích a nadšení byly tou nejkrásnější odměnou.

Svátky byly poklidné v kruhu rodinném.

TV program by nebyl občas špatný, jen kdyby na mě nevyskakovaly stejné pořady pořád dokola...jednou večer, hned na to ráno opakování, a další dny postupně na všech stanicích. Jsou filmy, na které se ráda podívám i opakovaně, ale 4x během jedněch vánoc, to fakt ani já nedám.

Přání a sms jsem také dříve posílala "ostošest"...letos mi to nějak nešlo. Napsat jednoduchý verš nebo slogan a poté ho poslat všem v seznamu kontaktů v telefonu, mi najednou přišlo hrozné a neosobní. O to víc mě potěšilo úplně neplánované zavolání spolužačky, které by mohlo trvat hodiny a hodiny a pořád bychom si měly co říct...díky Blani, bylo to milé :-)

Psi byli zase vystrašení dělobuchama....Bonnie našla útočiště v rohu pod gaučem a Barney si užil jednu noc v chodbě v baráku ( jinak bydlí v kotci)....nestěžoval si, a protože ví, že bez dovolení do baráku nesmí, dělal, že tam vůbec není, jen po mě sem tam mrknul :-)....v noci chrápal jako starej fotr.

Počasí střídavě dobré...potěšil mě mírný mráz, protože zatuhla půda na dvoře a chvilku byl klid od rozčvachtaného bláta. Dvůr totiž ještě nemáme upravený a když se ti naši psí blázni honí, bláto od nich lítá jak za stádem muflonů. Těsně před štědrým dnem mi takováhle sprška přistála na okně...moc pěkné mám okno!...někdo ho zdobí umělým sněhem, mně se o výzdobu postarali moji miláčkové.

Na Silvestra sněžilo, což možná někomu připadá běžné, ale u nás, v Polabské nížině, je to jev vzácný. Stála jsem po půlnoci na dvoře, koukala na hvězdy a na padající sníh...krásné!
Ráno jsme byli tam, kde předtím...bláto, bláto, nic než bláto.
Mladí slavili s partou kamarádů na horách, já zůstala v naší nížině a vůbec mi nevadilo, že nejsem opilá, a že neslavím na povel.

A je to za námi..


                                   PŘÍJEMNÝ  ROK  2016!